Grylle – Ergonanti, Soufreteux, Cacochymes, Covidars
Pohádková atmosféra, čarodějnické hody s ohněm na temných místech s tradičními nástroji a děsivými hlasy. Ne, není to nový příběh Grahama Mastertona, ani to není Blair Witch Project 3, je to nové album Grylle s názvem „Ergonants, Soufreteux, Cacochymes, Covidars“. Tady máme co do činění se speciální, docela experimentální francouzskou black metalovou kapelou ve stopách Burzum, Aerekaer, Asarhaddon, Aggaloch, Alcest.
Grylle nachází inspiraci v současné společenské a politické situaci, aby zachytil naši dobu prostřednictvím středověkého přístupu a satirického pohledu. Něco, čeho si posluchač na jejich hudbě všimne, je, že nepoužívají moderní nástroje, a díky tomu znějí realističtěji! Toto trio z Francie hraje svou hudbu, s neobvyklými nástroji, jako je loutna, flétna, sarrazinové kytary, tradiční perkuse, které když je posloucháte jako celek, nutí vás cestovat do rozlehlého lesa jejich temného světa!!!
Máme 7 písní, které jsou v podstatě o nemocech, jako je mor, který existoval ve středověku, smutek a obecně cokoli, co souvisí se smrtí... Ano... zní to tak ponuře... ale nějakým zvláštním způsobem vám to hudebně dává divokou/ sladká pocitová melodie! Rychlosti se mezi skladbami liší, někdy běží bez přestání a cválají přes divoké zasněžené hory a jindy jsou tak uvolněné, že vás přinutí posadit se na okraj hory a uchopit oblohu.
První skladba, i když bych to nenazval písní, ale úvodem k "Calling". Je to středověká hymna! Na konci propuká druhá, na žánr docela melodická, rytmus udává děsivý hlas zpěvačky a v různých momentech pohansky zpívá a uzavírá sbor temnoty. Vzápětí přichází snad nejrychlejší a zároveň melodický kousek desky "Moribond Flétri d'Orgueil".
Nejlepší je podle mě čtvrtá skladba desky „Réservement de Confortale“, kde začíná tradičním stylem a s projevem francouzského „kouzelníka“ uprostřed se mění a vstupuje s extrémně „jednoduchou“ melodií na kytara kde a končí… Zbývající tři písně se v podstatě pohybují v tomto zajímavém středověko-divadelním vzoru s někdy rychlými rychlostmi a někdy pomalými a sborovými melodiemi.
Po několikanásobném poslechu alba se přiznám, že si mě tito Francouzi dokázali získat svou experimentální hudbou a jedinečným námětem! Pokud by někdo chtěl slyšet něco jiného v oblasti black metalu, určitě bych to doporučil.
Themistocles Paraskevopoulos
8/10