Rozhovor s Dimitrisem Theodorouem z Illusory

Vítáme Dimitrise Theodoroua z Illusory, kapely, která od 90. let formovala heavy metalovou scénu v Řecku. Illusory, založená v roce 1992 jako Ivory Tower, prošla vzestupy i pády. výzvy, ale jejich oddanost hudbě a blízký vztah s fanoušky je udržují silné a relevantní.

V tomto rozhovoru Dimitris odhaluje historii kapely, hovoří s námi o tvůrčím procesu jejich připravovaného alba, vlivech, které formovaly jejich zvuk, a o své touze znovu se spojit s publikem.

Illusory se vracejí s novou hudbou a koncerty a připraveni nabídnout jedinečný zážitek na pódiu HolyWood 13. června. S podporou Destiny Calls slibují večer plný energie a silných melodií, protože Illusory nás zvou, abychom se stali součástí jejich hudebního dobrodružství.

Vítej, Dimitrisi! Pro ty, kteří neviděli tvé další rozhovory obecně a také na Metalourgio, bychom rádi, kdybys nám na úvod řekl pár slov o historii kapely.

Dobrý večer a děkuji mnohokrát za Vaši pohostinnost a zájem.

Kapela byla v podstatě založena v Moschatu v roce 1992 pod názvem Ivory Tower. Pamatuji si, jak jsem si ho tehdy „vybral“ textem písně „Be Quick Or Be Dead“. Bohužel, možná kvůli nízkému věku členů, nebo – chcete-li – a tehdejší vizi budoucnosti kapely, nebyl název zaregistrován. Výsledkem bylo, že jen o pár let později se takto pojmenovala německá kapela a oficiálně vydala své první album. A to bylo vše, Ivory Tower byla prostě ztracena. Samozřejmě, v roce 2013 jsme o tento název mohli bojovat, protože jsme měli v rukou recenzi našeho dema od řeckého Metal Hammeru ve vydání z roku 1994, která prakticky dokazovala, že jsme předběhli dobu. Náš právní poradce nám z různých důvodů, hlavně komerčních, radil, abychom to nedělali. Pravdou je, že nás to stálo hodně…

Kapela je tedy v podstatě přirozeným pokračováním Ivory Tower. Pak ještě pár věcí… Nějaké živé vystoupení, nějaké skladby na naše vlastní písně, ale kvůli mnoha povinnostem – armáda, studium – se kapela v roce 1998 rozpadla. Sen ale zůstal… Po roce 2004 jsme začali znovu, našli jsme nové členy a pomalu jsme začali zkoušet a skládat vlastní materiál. To jsme vždycky chtěli, ne být jen cover kapelou. V roce 2006 jsme sami vydali promo album „The Ivory Tower“ s myšlenkou najít si label. Několik let jsme hráli spoustu živých vystoupení v každém obchodě v Aténách, včetně předskokanů Blue Oyster Cult v létě 2008 v divadle Vrachon. V polovině roku 2011 jsme našli label, domluvili se na něm a tak jsme šli do studia, abychom nahráli, na profesionální úrovni, naše první oficiální album. „The Ivory Tower“ – nyní pod názvem ILLUSORY. Tento název jsme vymysleli z velmi důležitého důvodu, pro nás „Ivories“. Jeho interpretace je stejná jako jedna z interpretací „Slonovinové věže“ a to je „iluzorní“.

Vzhledem k dlouhé historii v hudebním průmyslu (včetně období Ivory Tower), jaké jsou podle vás výzvy k zachování autenticity vaší kapely po téměř třech desetiletích?

Láska k heavy metalu a také rodinná atmosféra, která v naší kapele od té doby panuje, a to i po několika změnách členů. Kapela je naše druhá rodina, iCave studio náš druhý domov a naše hudba naše děti. Myslím, že máme velké štěstí, že máme toto pouto a tuto cestu.

„The Ivory Tower“ vyšlo v roce 2006 jako eponymní album kapely. Je to rozhodně píseň, kterou posloucháme dodnes, obzvlášť po jejím vydání v roce 2013. Jak byste popsal ten pocit, když hrajete píseň, kterou jste napsal před téměř dvaceti lety, novému publiku?

Písně na prvním albu mají pro nás obrovskou emocionální hodnotu. Písně, které nám při každém živém hraní naskakují husí kůži, probouzejí vzpomínky, obrazy a rané emoce. Jsou naším odrazovým můstkem na této cestě, základním kamenem naší hudby a vděčíme jim za všechno!

Které kapely nejvíce ovlivnily vaši hudbu?

Je jich poměrně dost, v podstatě víceméně všichni giganti, kteří položili základy všem ostatním kapelám, které následovaly. Máme vlivy od Maiden, Metallicy, Sabbath, Priest, Helloween, Queensryche, Savatage, Manowar, Fates Warning, Crimson Glory, dokonce i Pantery a několika dalších.

Existuje nějaký neobvyklý zdroj inspirace, který formoval téma některých vašich skladeb?

Nic zvlášť. Nejsme „tematická“ kapela, píšeme texty skoro o všem, ale hlavně o sociálních tématech.

Víme, že se právě nacházíš v tvůrčí fázi, protože připravuješ nové písně pro své nadcházející album. Pověz nám o tomto procesu. Zaznamenal jsi nějaké změny nebo vlivy ve svém zvuku, jestli máš nějaké konkrétní téma a co je nejdůležitější, kdy ho můžeme očekávat?

Nahrávání probíhá už docela dlouho. Od roku 2008 máme vlastní studio iCave, což nám umožňuje nahrávat v pohodlí a věnovat pozornost i těm nejmenším detailům. Momentálně nahráváme kytary, máme před sebou spoustu času, takže na další vydání budeme pravděpodobně připraveni kolem Vánoc. Na tohle album se moc těšíme! Mám dojem, že další album bude znít velmi podobně jako „Crimson Wreath“ a možná i trochu „tvrději“…

Uprostřed všeho toho šílenství tvorby, nahrávání a každodenního života bylo v pátek 13. června naplánováno také živé vystoupení na pódiu Holywood. Plánujete nějaký speciální prvek nebo překvapení?

Najednou jsme měli potřebu hrát živě. Moc se nám to líbí. Takže jsme se jednomyslně rozhodli, že souběžně s nahráváním budeme zkoušet, sestavili jsme setlist z celé naší diskografie a moc ho chceme prezentovat na pódiu HolyWood, kde budeme hrát poprvé. Přidá se k nám také nová kapela Destiny Calls, kteří jsou kromě toho, že jsou našimi přáteli, také vynikajícími hudebníky s dlouholetými zkušenostmi. Nedávno vydali své první album s názvem „Alive“.

Jaká je pro vás největší výzva při přípravě setlistu na živé vystoupení? Existuje nějaká skladba, o které si myslíte, že „nesmí chybět“?

Výzvy pro setlist jsou vždy velké a vždy souvisí se situací, ve které se kapela nachází. Ať už dělají sérii živých vystoupení na podporu nového alba, nebo dělají best of. V obou případech fungujeme naprosto demokraticky. V podstatě všichni hlasujeme pro písně, které se podle nás hodí k dané příležitosti a které mají největší popularitu. Samozřejmě je tu jedna píseň, která v našem setu zřídka chybí, a to je „Ivory Tower“, naše první desetiminutová skladba z našeho prvního alba. Tato konkrétní píseň v sobě spojuje vše, co ILLUSORY je, a dokonce „vydláždila“ cestu ke zvyku mít na konci každého z našich alb desetiminutovou píseň. Totéž jsme udělali v „Polysyllabic“ se „Swan Song“ a také v „Crimson Wreath“ s „Fortress Of Sadness“.

Jaký „otisk“ chcete zanechat svým nadcházejícím koncertem? Co byste si z té noci přáli, aby si fanoušci „ponechali“?

Kapela je zpět v akci. Chceme se znovu spojit s lidmi, kteří přijdou, a naším zájmem je, aby si tito lidé užili krásný večer.

Kdybyste mohl učit novou generaci hudebníků o heavy metalu, jaké tři nejdůležitější lekce byste jim dal?

První by bylo naučit se naslouchat ušima, a ne očima. Bohužel, hudba je dnes přímo propojena s obrazem klipu nebo dokonce s obrazem kapel. Podstatou byla, je a musí zůstat samotná hudba. Druhou nejdůležitější lekcí by bylo mít oddanost svému cíli a nevzdávat se při první obtíži. Na třetí a poslední nechávám to nejdůležitější. Nedovolit, aby v nich propukla ješitnost. Naučit se demokraticky spolupracovat a počítat s ostatními členy své kapely. Síla v jednotě.

Heavy metal stárne. Největší legendy naší hudby odcházejí do důchodu, stárnou a s nimi stárneme i my. Co si myslíte o budoucnosti tohoto žánru a jak k němu jako umělci přistupujete?

Bohužel je to hořká pravda. Žánr musí pokračovat a novým kapelám musí být dána příležitost, aby se ujaly otěží. Lidé musí dát příležitost novějším kapelám a investovat do nich, aby obstály ve zkoušce času a podávaly nejlepší výkony.

Jak vidíte vývoj hudebního průmyslu ve vztahu k heavy metalu?

Věci se už mnoho let nedaří, to je jisté. Všichni doufáme, že se to brzy změní, že vinyl bude nadále růst a že nelegální digitální distribuce hudby zastaví. Naštěstí je heavy metal v mnohem lepší situaci než většina ostatních žánrů. Velké procento veřejnosti si materiál kupuje a podporuje kapely účastí na koncertech.

Jak si myslíš, že by technologie mohly v nadcházejících letech ovlivnit způsob, jakým tvoříš hudbu?

Nelíbí se mi celá ta věc s domácí produkcí. Jasně, technologie může kapele pomoct se skladbami a předprodukcí, ale konečný výsledek se nikdy nedá srovnávat s tím, co vychází ze studia s dobrým technickým vybavením a know-how. Stejně jako se mi nelíbí vstup umělé inteligence do hudebního průmyslu. Ztrácí se veškerá magie a lidský faktor. Opravdu doufám, že celý tenhle projekt zkrachuje.

Kdybyste se mohl/a vrátit v čase a dát si jednu radu, když jste začínal/a, jaká by to byla?

Doporučil bych si více riskovat...

Víme, že nás čeká ještě jeden živý koncert 4. října na pódiu Frida v Patrasu. Co dalšího chystá budoucnost pro Illusory? Plánujete nějaké další koncerty?

Jednáme o dalších živých vystoupeních v dalších městech v Řecku a brzy upřesníme data. Nejdůležitější je další vydání a program koncertů, které budou následovat.

Moc vám děkuji za tento rozhovor. Je něco, co byste chtěl vzkázat našim čtenářům?

Moc vám děkujeme za vaši lásku a podporu v průběhu let. Samozřejmě se těšíme, až vás v pátek 13. června uvidíme na pódiu HolyWood s Destiny Calls!

Zářit na Ivories!

Rozhovor vedla Anna Dimou